Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět průdušnice a průdušek neboli tracheobronchitida se řadí mezi záněty dolních dýchacích cest. Tracheobronchitida se obvykle projevuje kašlem a bolestí za hrudní kostí. Zánět je obvykle virového, případně bakteriálního původu; vzácněji může být způsoben dalšími původci (chlamydie, plísně, paraziti) nebo jiným drážděním, např. kouřením. Viz také zánět, průdušnice, záněty dolních dýchacích cest.

Zánět průdušek neboli bronchitida se řadí mezi záněty dolních dýchacích cest. Bronchitida je nejčastěji komplikací akutního zánětu horních dýchacích cest. Zánět může být virového nebo bakteriálního původu, vzácněji může být způsoben dalšími původci (chlamydie, plísně, paraziti) nebo jiným drážděním, např. kouřením. Viz také zánět, průdušky, akutní bronchitida, chronická bronchitida, záněty dolních dýchacích cest.

Průdušky (lat. bronchi) jsou součástí dolních dýchacích cest. Svou strukturou připomínají větve stromu, který je ovšem obrácený vzhůru nohama: „kmenem“ stromu (nahoře) je průdušnice, která se ve své dolní části větví na dvě hlavní průdušky. Ty se dále větví a jejich průměr se neustále zmenšuje. Nejtenčí průdušky se nakonec rozvětvují v nejmenší „větvičky“, označované jako průdušinky.

Zánět šlachy neboli tendinitida nejčastěji vzniká v důsledku nadměrného namáhání šlachy nebo jejího poranění, často i při sportu. Často se vyskytuje na šlachách loktů, zápěstí, prstů, stehen, ale může postihovat i jiné šlachy v těle. Viz také zánět, šlachy.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Zánět tíhového váčku neboli burzitida může vzniknout následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, tíhové váčky.

Zánět ústní sliznice neboli stomatitida vzniká v důsledku porušení mikrobiální rovnováhy v ústní dutině. Ve zdravé ústní dutině žije v přirozené rovnováze nespočet mikroorganismů, především asi 300 druhů bakterií a různé kvasinky. Viz také zánět, ústní sliznice, mukozitida ústní dutiny.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).

Zánět žaludku neboli gastritida je přesněji řečeno zánět žaludeční sliznice. Léčba tohoto stavu závisí na tom, zda se jedná o akutní či chronickou gastritidu. Viz také gastropatie, zánět, žaludek.

Zánět slepého střeva je lidové označení pro zánět apendixu. Viz také zánět, slepé střevo.